Luxace patell

Patella neboli kolenní čéška je důležitá část kolenního kloubu zadní končetiny, upínají se na ni svaly natahující koleno. Luxace patelly (čéšky) je onemocnění, které způsobuje vykloubení kolena, a tím problémy s pohybem. Těžší případy mohou být pro psa dost bolestivé. Luxace čéšky může být dědičná nebo následek zranění, případně nedostatečné kloubní výživy v době růstu.

Spontánní luxace patelly je děděna polygenně, tj. více geny. Proto také mohou existovat různé varianty špatného vývoje kolenního kloubu a různé příznaky. Klasifikuje se několik stupňů postižení:

  1. čéška nemůže být luxována (zdravý kloub)
  2. manuálně může dojít k luxaci patelly, ale sama se hned vrací zpět
  3. čéška se vykloubí samovolně, ale je schopna návratu zpět
  4. čéška je vykloubena trvale, je možné ji vrátit manuálním tlakem, ale hned opět luxuje
  5. čéšku nelze vrátit zpět ani manuálně

Klinické příznaky jsou různé podle stupně postižení. Při stupni 1 jsou příznaky minimální a mohou uniknout pozornosti majitele. Pes může jen občas nadlehčit zadní nohu či zakňučet, ale nemusí mít také vůbec žádné příznaky. U vyšších stupňů se projevuje větší bolestivost a častější kulhání. U stupně 4 jsou problémy s chůzí výrazné, pokud má pes oboustranné postižení, není schopen se vzpřímeně postavit na zadní nohy. Stav při neléčeném onemocnění komplikuje ještě následná artróza kolenního kloubu. Konzervativní léčba je možná jen při nižších stupních postižení. Jedná se o klid nebo fixační obvaz. Psovi se podávají chondroprotektiva, která brání vzniku artrózy. U vyšších stupňů je nutná operace kolenního kloubu, která ovšem nemusí být vždy úspěšná. Jedinci postižení vyšším stupněm luxace by neměli být použiti v chovu.

Cerebellární ataxie

Cerebellární ataxie (NCL-A) je autosomální recesivní nervové onemocnění. První příznaky se obvykle objevují mezi 3. a 5. rokem u postižených psů. Jsou to – ztráta rovnováhy, obtíže při změnách směru, pády při třepání hlavou. Jak příznaky přibývají, většina psů jeví známky obtíží také s počátečními pohyby. Jakmile přestanou chodit, aniž by opakovaně padali, paníčkové pro ně obvykle zvolí eutanázii.

Případů cerebellární ataxie v posledních letech výrazně přibylo v důsledku toho, že postižení psi byli použiti v chovu ještě před tím, než se stihly objevit první příznaky. Do doby, než byl zpřístupněn tento nový DNA test, bylo nemožné určit nositele. Dva nositelé totiž splodí vrhy, ve kterých mohou být další postižení psi.

Identifikace implikovaného genu a platnost testu vzešla ze skupinového usilí o tento průzkum mezi laboratořemi molekulární a buněčné genetiky (Dr. Marie Abitbol, Dr. Laurent Tiret) a laboratoří neurobiologie (Dr. Stéphane Blot) z Alfortské školy veterinární medicíny (ENVA) a také CNRS university v Rennes a ANTAGENE.

Prvotní studie zjistily v průběhu vývoje tohoto testu vysokou frekvenci psů - nositelů ve francouzkých chovech amstaffů (30%). A co více, spolupráce s Dr. Natashou Olby (North Carolina State University, Raleigh) potvrdila, že psi z USA přenášejí tu samou chorobu, která způsobuje stejnou mutaci (genu), jaká byla objevena u francouzských amstaffů.

Tento nový DNA test je doslova revolucí pro chovatele a majitele amstaffů. Díky jednoduchému neivazivnímu výtěru tlamy (cytokartáčkem) může veterinář poskytnout vzorky, které budou analyzovány ANTAGENEM. Ten určí jak postižené amstaffy ještě před tím, než se objeví první příznaky, tak také nositele. Toto umožní chovatelům vyloučit riziko páření (nositel x nositel zplodí postiženého psa) a přenos choroby způsobeným kopírováním špatného genu.

Určení nositelů stejně jako postižených amstaffů je důležité pro to, aby se zabránilo šíření genového defektu na další vrhy.

Toxikologická pohotovost

 

 

 

 

TOP